Kolonáda je srdcem lázní Libverda. Kamkoliv tam jdete, musíte přes ní jednou či dvakrát přejít. Právě teď (v září 2009) probíhá stavební rekontrukce, která své díry do země zakrývá pomalovanými bílými plachtami.

Seděl jsem tam na lavičce a odpočíval po intenzivní túře nebo kůře, už nevím. Foukal laskavý větřík. Ovíval mě jako vějíř. Slunko se opíralo do potěmkinovských plachet. Tím se postaralo o zadní projekci. Lázeňští hosté se šourali sem a tam a ani netušili, že figurují jako exponáty v panoptiku lidu libverdského.

Libverdská kolonáda má už nejlepší roky za sebou. Přesto, v šikmém světle zapadajícího slunce, má něco do sebe. Lze tam vidět netušené stíny a lomy světla v tabulích zrnitého skla. Lidé, kteří jí procházejí, si toho většinou ani nevšimnou, ale fotograf, ten by měl.