K severním hradbám Pražského hradu, které jej oddělují od Jeleního příkopu, je přilepena rampa, na níž se turisté rádi procházejí. Je propojena s malým dvorem, na který se vejde právě jen těch šest bíle natřených laviček, betonovým schodištěm s kovovým zábradlím. Seděl jsem na jedné z laviček a pozoroval teleobjektivem 270 mm a objektivem 50 mm turistický ruch na tomto schodišti.

Vlastně jsem nejdříve zpozoroval její nohy, jak vykukují za schodištěm. To by mohla být zajímavá fotka. Nasadil jsem teleobjektiv a nohy několikrát vyfotil, srčené, přehozené, natažené. Najednou se ta dívka naklonila a vlasy, které jí spadly v kaskádě přes pravé ucho jí krásně prosvětlilo šikmé slunko, které se ještě na chvilku probojovalo na zastrčený dvůr Pražského hradu. Tak to je krátký příběh nejhezčí fotky, jakou jsem toho léta vyfotil.